KAČER A VELRYBA

2010

POHLED NĚMÉHO ZOBÁKA

Dospívání se u každého projevuje jinak. Každý sice začne pít pivo, ale ne každý přestane tahat kačera.
Někdo ho jen začne tahat někam jinam.

Toto je příběh kačera, který je pořád tahán a v létě byl vytažen na velrybu.
Aby mu tam nebylo smutno, vzali hodní pánové na výlet i prasnici Andělu.
Z pohledu hodného pána už jste příběh slyšeli, pro objektivnost teď dáme hlas němému zobáku.

Den -14: Je to v čudu, teda v pytli, zase mě sebral z mojí oblíbené poličky v koupelně nad vanou a zabalil mě do Anděly. Ach jo, to vypadá, že si ve vaně nějaký pátek nezaplavu.

Den 0: Aspoň teď, když hodní pánové nasedají do letadla, by mě ten proklatej eskymo mohl vybalit a nechat mě protáhnout křídlo. Ale to on né. Stále uvězněn v Anděle. Ach jo.

Den 3: Mám klasicky dvě zprávy. Ta dobrá: jsem z pytle venku! Mám tu rozhledy, kámoše, můžu chodit na houby, prostě pohoda.
Ta špatná: pohoda asi brzo skončí. Jak znám toho chuje, nenechá mě opalovat se v dolině a budu se s ním muset někam sápat.

Ach jo.

Dalších radši už nevím kolik dní: Co jsem říkal, už je to tady. Jeden lepší než druhej,
k večeři je pořád ta samá nedovařená kaše. Už se těším do vany.

Den D: Konečně! Jsme tam, kde oni chtěli být, mají radost. Ještě pohled do údolí, pánové,
a mažeme dolů, jasný? A ty další pochůzky po okolních krásách si klidně odpustím.

Den D + 1: Asi to bylo velký, radost neznala mezí. Prej je to gut velryba, Moby Dick - takova tlustá, bílá. Kolik dní ještě do vany?

Suma: Byl to takový biologický zájezd, i ryby si užily svoje. Nejdřív je pochytali, pak jim uplavaly, takže šéfkuchař stejně smažil to, co vždycky.
Ještě se někam sápali, ale to jsem se schoval mezi houby a tam to v klidu přečkal. Příště chci jet někam do tepla a ne, že někam na ledy!

Vanduše
všechny fotky jsou pak jednotive zde