Aklimatizace

S rostoucí výškou ubývá kyslíku ve vzduchu¹. Už pro malé výšky 3500 - 3800 m, kde je tlak vzduchu roven 2/3 tlaku při mořské hladině, je nutná aklimatizace. Na tu je zapotřebí určitá doba - několik dní až týden podle konečné výšky a podle celkové situace. Odolnost proti relativními nedostatku kyslíku, tzv. hypoxická odolnost, je geneticky podmíněna. Jen osobní zkušenost s výškou každému naznačí jeho případné možnosti. Vytrvalostní trénink může zkrátit dobu nutnou na aklimatizaci.

Mozek je vůči nedosatku kyslíku nejcitlivější. Již ve výšce 2000 - 3000 m může dojít k poruchám vidění za šera, nad 3000 m nastávají poruchy soustředění paměťových funkcí (zejména krátkodobé paměti). Ve výškách nad 4500 m se dostavují stavy letargie nebo naopak euforie, halucinace a poruchy nervosvalové koordinace. Nízký atmosférický tlak (špatné počasí) zhoršuje okysličování, vysoký zlepšuje. Prochladnutí organismu a psychologický stres (strach, panika) okysličování též zhoršují.
Aklimatizace při výstupu na 7000 m
Příklad výstupu na 7000 m

Při rychlém výstupu do výšek nad 4500 m onemocní akutní horskou nemocí (AHN, anglická zkratka AMS) více než 50 - 70 % neaklimatizovaných horolezců a u přibližně 10 % (někdy se uvádí i větší hodnota) dojde k výškovému otoku plic. Nicméně ve vysokých výškách bývají nejčastější příčinou smrti úrazy (až devěkrát více než jiné příčiny).

Metoda aklimatizace je jednoduchá. Za přiměřeně rychlý postup vzhůru se považuje 300 až 500 m výškových metrů za jeden den, tj. mezi noclehy. Výška dosažená během tohoto dne může být vyšší a všeobecně se doporučuje vystoupit během dne o dalších 200 až 300 metrů výše a sestoupit až na nocleh.

Aklimatizace na výšku 4000 až 5000 m se pozná podle klidové tepové frekvence, která by měla ráno klesnout pod 80 tepů za minutu. Až pak je možné začít s aklimatizací na výšky nad 6000 m. Je nutné upozornit, že od výšky 7500 m začíná zóna, kde lze pobývat jen krátkodobě, například nad 8000 m jen 2 až 3 noci. Dalším pobytem se již větší přizpůsobení výšce nezískává, ale pouze se vyčerpávají rezervy a dochází k opotřebování až k poškození organismu.

Aklimatizace probíhá zhruba ve dvou fázích:

  1. Zrychlené dýchání, zrychlení srdeční činnosti, zvýšení počtu červených krvinek, zvýšená aktivita krvinkových enzymů atd.
  2. Snížení spotřeby kyslíku na úrovni buněk, zvýšení bezkyslíkového štěpení glukózy, zvýšená odolnost buněk vůči nedostatku kyslíku.

Kromě zhoršení fyzických schopností je nutné vzít do úvahy, že nedostatek kyslíku způsobuje i snížení individuálních rozumových schopností. Jak v průběhu aklimatizace, tak po ní, lze u některých osob ve výškách nad 3500 m pozorovat pokles rozumových schopností. Ve výškách mezi 6000 a 7000 m je možno celkem pravidelně pozorovat u každého zhoršené usuzování, které je následkem (dočasného) nedostatečného zásobování mozku kyslíkem. Hypoxie mozku je zhoršována nadměrnou zátěžovou (stresovou) reakcí organismu na fyzickou námahu, chlad a psychické strádání.

Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje aklimatizaci, je dehydratace - hustá krev hůře protéká tenkými vlásečnicemi a zhoršuje zásobování organismu kyslíkem (což mj. zvýší i náchylnost k omrzlinám). Navíc má hustší krev větší tendenci ke srážení a ohrožuje nás tak možností srážení krve v žilách s následnými nepříjemnými důsledky (mozková mrtvice, plicní vmetek, embolizace). Ve výškách nad 3000 m se proto doporučuju vypít denně 2 až 3 litry tekutin.

Pokud aklimatizace výrazně zaostává za rychlostí výstupu, objeví se tzv. akutní horská (vysokohorská, výšková) nemoc. Aklimatizace na větší nadmořskou výšku přetrvává individuálně až jeden rok.

S použitím materiálů MUDr. Ivana Rotmana a MUDr. Pavla Veselého, CSc.


Poznámka ¹): Přesněji - klesá celkový tlak a pochopitelně i parciální tlak kyslíku. Pokud považujeme vzduch za ideální směs plynů zůstává poměr jednotlivých složek zachován. Vzduch však nejsou jen plyny! S výškou znatelně ubývá vodních par, proto je ve výškách suchý vzduch a proto jsou v horách velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami (voda má velkou teplotní kapacitu). Stejný jev je patrný kupodivu i na poušti, kde je vzduch ovšem také velmi suchý.

Pokračování:



NahoruNa začátek stránky Počet přístupů na tuto stránku: 913 Zpět na úvodní stránkuzpet