Závažné formy AHN

Akutní horská nemoc je spektrum onemocnění, od mírných forem až po ty, jež ohrožují život.

Výškový otok plic

Vážnou formou výškové choroby je výškový (vysokohorský) otok plic (VOP, anglicky: HAPE - High Altitude Pulmonary Edema), neboli tekutina v plicích (přesněji v plicních sklípcích). Příznaky VOP jsou následující:

Léčbou je okamžitý sestup, který nesnese odklad, prodlení může být smrtelné. Stejná pravidla platí i pro výšku sestupu - na výšku, kde se postižený cítil po probuzení dobře. VOP se často vyskytuje v noci a s námahou se může zhoršit. VOP při sestupu rychle ustupuje a pro úplné zotavení často postačí i jeden nebo dva dny. Po úplném vymizení příznaků je možné uvažovat o dalším výstupu.

Výškový otok mozku

Nejzávažnější formou je výškový (vysokohorský) otok mozku (VOM, anglicky: HACE - High Altitude Cerebral Edema), při kterém dochází k otoku mozku a k poruše jeho funkcí. VOM může postupovat velmi rychle a již během několika hodin může být smrtelný. Osoby postižené tímto onemocněním jsou často zmatené a nepoznají, že jsou nemocné.
Základním příznakem VOM je porucha myšlení. Může se objevit zmatenost, změny chování či letargie. Nejjednodušeji se však zřejmě pozná charakteristická ztráta koordinace zvaná ataxie. Jedná se o vrávoravou chůzi, charakteristickou pro velmi opilého člověka. Pro zjištění abnormálního způsobu chůze přimějte nemocnou osobu jít podél rovné čáry. Buďte fair: test proveďte na rovném povrchu, osobě sejměte ruksak a těžké boty. Na zemi naznačte rovnou čáru nebo za ni považujte prasklinu v podlaze čajovny. Osobu požádejte, aby šla podél této čáry a kladla nohu bezprostředně před druhou - tak, aby pata nohy vpředu byla těsně před špičkou nohy druhé. Test si vyzkoušejte sami. Měli byste být schopni jít bez obtíží. Pokud má zkoumaná osoba problémy držet se čáry (jako by kráčela po visutém laně), neudrží se na ni nebo padá, zkouškou neprojde - předpokládáme, že má VOM.

Léčbou je okamžitý sestup. Je to velmi naléhavé a nepočká do rána (bohužel se VOM často projevuje právě v noci). Prodlení může být smrtelné. Ve chvíli, kdy zjistíme VOM, je čas shánět světla, pomocníky, nosiče a další věci nutné pro okamžitý sestup postiženého. Jak daleko sestoupit? Nejméně na výšku, kde se osoba probudila bez symptomů AHN. Vezmeme-li v úvahu, že ve většině případů VOM postihne osobu, která s příznaky AHN pokračovala ve výstupu, jedná se zřejmě o výšku, kde osoba spala dvě noci předtím. Pokud si nejste jisti, začněte u 500 - 1000 m.

Lidé postižení VOM obvykle přežijí, pokud sestoupí včas a o dost níž, většinou bez trvalých následků na zdraví. Vrávoravá chůze může přetrvat celé dny po sestupu. Pokud je osoba plně uzdravená bez příznaků, lze připustit opatrný návrat do větší výšky.

Sestup s VOM komplikuje zmatenost a vrávorání postiženého, sestup s VOP komplikuje extrémní únava a zřejmě také zmatení (způsobené neschopností dostatečně okysličit mozek).

MUDr. Ivan Rotman podle dr. Thomase E. Dietze. Přeložil Pavel Kopáček.



NahoruNa začátek stránky Počet přístupů na tuto stránku: 671 Zpět na úvodní stránkuzpet