Elbrus
(5648 m)

tudy vede cesta tudy vede cesta
Mapka přístupuSchéma výstupu

Charakteristika:
Zaledněný vrchol sopečného původu, ležící severně od hlavního hřebenu Kavkazu. Výstup ze západu přes Kjükjürtlü (náš interní název Kykyryký) není obtížný technicky, ale je náročný na orientaci, pro svou délku (několik dní) a velký výškový rozdíl (ze spodní stanice lanovky v Azau přes 3500 m). V porovnání s klasickou jižní cestou je západní trasa mnohem zajímavější a méně navštěvovaná.

Cesta:
Obtížnost: 3A

Matroš
Lano (stačí jedno poloviční), 2 až 3 vývrtky, pár smyček, několik karabin, cepín (turisťák) a mačky. Věci na bivak (stan, vařič ...).

Přístup
Z horolezeckého tábora Adyl-Su je nutné dostat se k lanovce v Azau (cca 10 km). Je možné jít pěšky nebo někoho stopnout (cca 20 rublů za osobu).
Výstup:
tudy vede cestaZe spodní stanice lanovky překonáme 700 výškových metrů na první mezistanici (lanovka za 50 rublů). Pěšky slabá hodinka. Od mezistanice pokračujeme po lávovém poli pod sloupy elektrického vedení. Po chvíli zahýbáme mírně vlevo k oblému hřebínku. Hřebínkem pokračujeme až k ledovcovému jezeru (3200 m), kde je místo pro bivak. 3 - 5 hodin. Při dostatku času je možné pokračovat dál ledovcem, na kterém se však hůř hledá místo na stany (hodně trhlin a nedostatek vody).
Další den pokračujeme po ledovci Azau směrem ke „Kykyryký“. Vpravo od jeho výrazné červeno zelené skalní stěny se zvedá široký sněhový pás (4200 m). Jím pokračujeme až na sněhovou pláň (5000 m). Na jeden zátah od jezera je tato část hodně náročná (nahoře jsme byli úplně mrtví). Od jezera pod výšvih 4 - 5 hodin (množství trhlin). Výšvih 3 - 4 hodiny.
Třetí den pokračujeme sněhovou plání (pozor na zasněžené trhliny) k severozápadnímu hřebenu západního vrcholu Elbrusu (5642 m). Hřebenem dále až na vrchol. 4 - 5 hodin.
Sestup:
Z vrcholu sestupujeme do sedla mezi východní a západní vrchol a dále pak na jih klasickou cestou k Prijutu 11 (4200 m) vyznačenou tyčemi. Od Prijutu bývá vyjetá stopa k „cisternám“, které slouží jako chatky (vypadá to tam jak na stavbě). Dále pokračujeme pod lanovkou až ke stanici Mir, ve které se dá zdarma komfortně přespat (dřevěná podlaha).

Jak jsme dopadli

© Petr Dusil, 2000



NahoruNa začátek stránky Počet přístupů na tuto stránku: 621
(od 1. listopadu 2001)
Zpět na úvodní stránkuzpet