Charakteristika lezení na Kavkaze

ŠcharaV oblasti Bezingi jsou soustředěny všechny nejvyšší vrcholy Kavkazu, vyjma dvou vrcholů sopečného původu, Elbrusu a Kazbeku.
V „srdci Kavkazu“, jak se oblasti přezdívá, se nachází osm vrcholů s výškou přes 5000 metrů. Této výšce také odpovídá rozsáhlost zalednění a náročnost cest. V porovnání s Alpami jsou cesty delší, s dlouhými a náročnými nástupy (často musíme počítat s bivakem), svou roli hraje i větší nadmořská výška a charakter skály, která je hodně lámavá.
V horolezeckém táboře Bezingi často působili elitní horolezci z celého SSSR. V současné době je návštěvnost oblasti podstatně nižší, než v dobách největší slávy. Potkat zde západního turistu je opravdovou vzácností. Ti se spíše soustřeďují do „atraktivnější“ oblasti Elbrusu.
Pro dopravu z Nalčiku do tábora Bezingi je možné použít linkový autobus nebo soukromou „maršrutku“ (mikrobus). Autobus jezdí za 30 rublů (včetně batohu) do vesnice Bezingi. Odtud je to do tábora ještě asi 20 kilometrů. Dále je možné jít pěšky nebo si zaplatit odvoz náklaďákem až do tábora (my platili 550 rublů za šest lidí). Cestou do tábora se projíždí kolem posádky pohraničníků, kteří vyžadují „propusk“ (bez něj nikoho nepustí!).
Tábor je velmi dobře vybaven (WC, sprchy s teplou vodou, jídelna, bar, obchůdek a sklad, kde se dají nakoupit všechny běžné potraviny včetně zeleniny za ceny jen o málo vyšší než ve městě).
Ubytování ve stanech je teoreticky zadarmo, ale je nutné zaplatit poplatek za „služby“ (1 USD za den). Ceny chatiček se pohybují od 2 USD výše.
Pro turisty známější a také atraktivnější je údolí Baksanu s nejvyšším vrcholem Kavkazu Elbrusem (5642 m). Ale Baksan není jen Elbrus. Náročnější horolezci určitě zamíří spíše na Donguzorun, Nakratau, Šeldu nebo Ušbu, která je ale prý v současné době ohrožována bandity ze Severní Osetie, kteří pořádají výpady na Ušbinské plato a okrádají alpinisty.
V údolí se nabízí možnost ubytování v kempech, ubytovnách a pravděpodobně i v soukromí. Jídlo lze nakoupit v každé vesnici. Navíc jsou tu i „hospůdky“ a bary, kde se dá za slušné ceny najíst (doporučuju hospodu „Globe“ v táboře Adyl-Su).
Do údolí Baksanu jezdí z Nalčiku autobusová linka i soukromí dopravci (bus vyjde levněji, cca 50 rublů). Pro výstup na Elbrus je nejvhodnější dojet do horolezeckého tábora Adyl-Su (těsně za vesnicí Elbrus). Ubytování ve vlastních stanech je za 1 USD za noc, chatičky od 2 USD. V táboře je jídelna, potraviny lze koupit v asi jeden kilometr vzdálené vesnici Elbrus.
KCP je kombinací horské služby a horských vůdců. Ti v táboře Bezingi poskytují informace o cestách, podmínkách v nich, počasí a zároveň monitorují a usměrňují pohyb jednotlivých horolezeckých skupin v oblasti. Ve „strategických“ místech (většinou na nástupech nejfrekventovanějších cest) jsou umístěny chatičky se členem KCP, který je ve spojení s táborem a kterému se horolezci hlásí před a po výstupu (při obsazení cesty je oprávněn neudělit povolení k výstupu).
Počasí je do značné míry ovlivněno blízkostí Černého moře, což přináší časté a vydatné srážky. (Při našem výstupu na Elbrus napadlo ve výšce cca 5000 m přes noc 30 centimetrů sněhu.) Jinak po zbytek expedice jsme měli poměrně štěstí. Počasí bylo stálé (přes den jasno, v odpoledních hodinách oblačno s občasnou přeháňkou).
Vybavení
Na náročnější výstupy jsou potřeba dva cepíny, lana (1/2), vývrtky, karabiny, smyčky, přilba, čelovka a věci na bivak (kvalitní stan, vařič). Pro méně náročné tůry a treky je výbava obdobná. Stačí však jeden turistický cepín a jedno slabé lano (jištění na ledovci s trhlinami).
Cesty
Popis kopců, na které jsme vylezli nebo se o to alespoň pokusili:

© Petr Dusil, 2000



NahoruNa začátek stránky Počet přístupů na tuto stránku: 394
(od 1. listopadu 2001)
Zpět na úvodní stránkuzpet