Nejen recenze

Pod jiným nebem

Přes vrcholy Himálaje po stopách zmizelého otce

Rick Ridgeway

Američanům trvalo celých čtyřicet let než se jim podařilo v roce 1978 vystoupit na K2. Celkově to byl teprve třetí výstup. Byla to varianta (a dokončení) polské cesty z roku 1976. Vedla po SV hřebeni a úsek mezi III. a IV. táborem patřil mezi lahůdky, podrobnosti viz například National Geographic - May 1979 (Vol. 155, No 5). Jedním z členů výpravy, kteří dosáhli vrcholu, byl Rick Ridgeway.

O dva roky později, na podzim 1980, se jiná expedice, jejímž členem byl opět Rick Ridgeway, vydala na čínskou Miňa Konku (anglický přepis Mt. Minya Konka resp. Gongga Shan, 7514 m resp. 7556 m) ležící na východním okraji tibetské plošiny. Je to nejvýchodnější sedmitisícovka vůbec (102° v.d.). Z východu, z provincie S'-čchuan (anglický přepis Sichuan)², je velmi dobře patrná, protože nad okolní krajinu vystupuje o 5500 metrů! To činí ovšem také problémy, protože z tropů přichází do hor vlhký vzduch a tak je tam prakticky neustále zataženo a sněží.
To se nakonec stalo osudné i americké expedici. Čtyři lezci - Jonathan, Kim, Rick a Yvon - byli strženi lavinou o 450 (možná až 600) vertikálních metrů. Všechny se sice podařilo z laviny vyprostit [Kim měl zlomené dva obratle, Rick natržený biceps, Yvon zlomená žebra], ale Jonathan [Wright] s hlavou na Rickových kolenou na následky zranění po chvíli zemřel.
Zůstala po něm žena Geri a dcerka Asie, která se právě učila chodit.
Geri se znova nevdala a Asii otec chyběl:
Když mi bylo asi osm, představovala jsem si, že kdybych se tam vydala, mohla bych se o něm něco dozvědět, zjistit, kdo vlastně byl. Zeptala jsem se mámy, kolik by ta cesta stála; řekla, že asi dva tisíce dolarů. Neměly jsme moc peněz a věděla jsem, že si to zřejmě nebudeme moci dovolit, ale nechtěla jsem se té myšlenky vzdát.
Rick udržoval s Wrightovými styk a časem se na něj - už dospělá - Asie obrátila s otázkou: „Vzal bys mě sebou do Tibetu?“ zeptala se. „Na Miňa Konku? Vylezl bys tam se mnou a pomohl mi najít otcův hrob?“
Tak se po devatenácti letech po Jonathanově smrti oba vydávají na dlouhou cestu. Nejdříve trek k Everestu, přejezd do Lhasy, pouť kolem posvátné hory Kailáš a pak cesta až do oblasti Čchangtangu v západním Tibetu, zpátky do Lhasy a letecky do Čcheng-tu (angl. přepis Chengdu)² a nakonec k hoře Miňa Konka.
Na treku k Everestu, kde byl Rick na expedici s Jonathanem v roce 1978, si čtou jeho deníky (Everest 1973, Ama Dablam 1979) a Rick přidává své osobní vzpomínky:
Další týden vyhlásil vedoucí výpravy [Philip Trimble] vrcholové týmy a já s Chrisem [Chandlerem] jsme byli vybráni k druhému pokusu. Do vyšších táborů bylo třeba vynést další zásoby a jelikož se mi zdálo hloupé nechávat tento úkol pouze Šerpům, rozhodl jsem se, že pomohu přenést dvě láhve s kyslíkem. Chris zůstal v PZT, aby si odpočinul. Když jsem se později toho dne vracel, potkal jsem na začátku tábora jednoho z ostatních členů výpravy.
„Složení vrcholových týmů se na poslední chvíli změnilo,“ oznámil. Člen prvního týmu onemocněl a jeho místo bylo nabídnuto Chrisovi…
[který také společně s Robertem Cormackem na vrchol vystoupil 10. října 1976].

Kniha POD JINÝM NEBEM se postupně stává svérázným životopisem Ricka Ridgewaye. Vzpomíná na expedice do Bhútánu (1985) a Patagonie (1988), na seznámení se svou ženou Jennifer (v hotelu Yak a Yeti v Káthmandú), velmi upřímný je popis vztahů na výše zmíněné expedici na K2 (1978). Za zmínku a srovnání stojí popis výstupu na Mt. Vinson v Antarktidě (1983). Na tomto příkladu je jasné, co je výstižnější a v čem je Ridgewayova kniha lepší:

Jim Curran
Cesta na vrchol
, str. 206 a dále:

Rick Ridgeway
Pod jiným nebem
, str. 170 a dále:

Chrise [Boningtona] pozvali na expedici do Antarktidy. Přizván byl také Rick [Ridgeway].
Chris zjistil, že Frank Wells má na nose omrzliny, a nabídl se mu, že ho odvede dolů. Nakonec k vrcholu vyrazili Chris s Rickem, aby se tam dostal alespoň někdo, avšak Rick se záhy obrátil nazpět se silně zamlženými brýlemi.

„Ukaž mi nos,“ zakřičel Chris [Bonington], aby přehlušil vítr.
„Jak vypadá?“
„Je úplně bílý! Musíš se vrátit dolů.“
Náš kameraman řekl, že také sestoupí. Ostatní se vydali po větru dolů, zatímco Chris a já jsme sklonili hlavy a pokračovali ve výstupu.
O hodinu později jsme dospěli k sedlu a pocítili plný náraz větru. Udělal jsem chybu, že jsem si sundal brýle, abych je očistil a plexisklo se náhlou změnou teploty zkroutilo. Co horšího, utvořila se na něm silná vrstva ledu. Pokaždé, když jsem si očistil brýle měly po několika vteřinách na sobě opět nános ledu. Jelikož nebylo možné se neustále zastavovat a jistit se lanem, dohodli jsme se, že se odvážeme. Bylo tak -35 °C nebo -40 °C, avšak vlivem větru dosahujícího možná až 90 km/h jsme byli vystaveni teplotě daleko nižší. Bez ohledu na číslo, bylo to brutální.¹
Rozhodl jsem se jít bez brýlí. Vyšplhal jsem na první věž. Z každé strany stometrový sráz. Tohle nebylo vhodné místo, kde bych měl věci hnát do krajnosti. Otočil jsem se a začal sestupovat dolů.

Kromě horolezeckých vzpomínek je kniha POD JINÝM NEBEM také zajímavý cestopis. Pro sebevědomou Američanku jsou některé události nové a nezvyklé, nepochopitelné a jen těžko k překousnutí:
Při čekání na Petera [v Namče Bazaru] si s Asií pochutnáváme na cappuccinu a croissantech. Mé ocenění nesdílí skupina trekařů, kteří si šerpské servírce stěžují, že čokoládový dort není čerstvý.
„Měli by mít víc uznání,“ říká Asia.
„Zřejmě si neuvědomují, že všechno, co je tady, včetně mouky, sem musí přes sto padesát kilometrů dopravovat nosiči.“
„Mám chuť jim říci, aby drželi hubu.“
„Nedělej to. Vyvoláš hádku.“
V duchu si okamžitě představuji, jak jeden z nich dá Asii facku, já ho na oplátku udeřím pěstí a začne mela, v níž posléze někdo proletí jednou ze skleněných stěn, a nakonec účet za vrtulník, který sem bude muset dopravit nové sklo.


Kromě skutečné cesty však Rick a Asie hledají i vnitřní cestu svými životy. Rick začíná s úvahami a vzpomínkami na kamarády, kteří zahynuli:
„Byl na posledním úseku Nosu (El Capitanu) a traverzoval těsně pod vrcholem. Vypadá to, že se mu vysmekl jumar… nezkracoval si lano… padal padesát metrů… nakonec se lano přetrhlo. Mike pak padal dalších čtyři sta padesát metrů.“ Řekla, že když letěl kolem ní, ještě křičel, dokud se neodrazil od skály v místě, kde není stěna úplně svislá.

Rick srovnává horolezce s vojáky ve válce. V první fázi jsou prý přesvědčeni, že je smrt nepotká, ve druhé, že by je mohla potkat a ve třetí pochopí, že je to jen otázka času, než je to potká. Stále si klade neodbytnou otázku, v čem se lišila Jonathanova dráha v lavině od jeho, a proč Jonathan zemřel a on přežil.
„Chci ti říci ještě poslední věc,“ dodávám. „A sice, že kdyby tvůj otec nezemřel, nikdy bych nepotkal svou ženu a neměl rodinu, kterou mám. A i tvůj život by se ubíral jinými cestami. Stále na to myslím, každý den.“
I Asie se vyrovná se svým životním traumatem, ztrátou nikdy nepoznaného otce, a přiznává se, jak moc ho toužila poznat. Od Jonathanova hrobu na Miňa Konce si nakonec oba odnášejí své poznání, které vychází z jednoho zápisu v Jonathanově deníku:
„Budu se snažit s každým dnem nakládat tak, jako by byl můj jediný. Už příliš mnoho jsem jich promarnil a bezpochyby ještě promarním. Avšak tím, že budu prožívat a přijímat realitu přítomnosti, mohu se naučit nelitovat minulosti a ani se neobávat budoucnosti.“

Přestože text prošel redakcí je v překladu několik chyb: kotvy… vodorovná řada úchytůpřiváže lano ke kotvě… (str. 62-3), hliníkový šroub… zatloukl kolík… do kotvy připnul lano (str. 136), Vyšplhal na první věž (str. 170), špičkách maček (str. 202, ale lepší než ostny), zvanou Stěna Lhoce (str. 68), průsmyk vedoucí do Království Mustangů (str. 100, to zní jako titul knihy Karla Maye:-), knihu Into Thin Air (česky vyšla pod názvem Peklo pod nebem - pozn. překl., str. 247) ve skutečnosti vyšla v češtině jako „Peklo blízko nebe“, annika (str. 101 aj.) má být anitja (sanskrt) v buddhismu znamená pomíjivost…
Rick Ridgeway: POD JINÝM NEBEM. Z anglického originálu „Below another Sky“ přeložil Jiří Sedláček, redakce textu Marek Fikar vydal Jiří Buchal - BB art v roce 2002, náklad neuveden, doporučená cena 189 Kč.

© František Vítek, 2002

Poznámka
(¹): Podle mého odhadu okolo -80 °C (pozn. FV).
(²): Více o přepisu čínských (nejen) zeměpisných jmen je tady.

Další recenze:



NahoruNa začátek stránky Počet přístupů na tuto stránku: 1527
(od 1. listopadu 2001)
Zpět na úvodní stránkuZpet