Zemětřesení - tajná sovětská zbraň?

Podle vyjádření generála KGB Olega Kalugina, které uveřejnil The Sunday Times 12. září 1993, plánovali sovětští generálové použití „seismických pum“. Sovětští seismologové totiž zjistili, že do několika dnů po podzemní zkoušce propukala zemětřesení vzdálená až stovky kilometrů. Podle Alexeje Nikolajaleva z moskevského Geologického institutu například podzemní nálož odpálená na jaderné střelnici v Semipalatinsku v Kazachstánu vyvolala zemětřesení v Tádžikistánu, Uzbekistánu a dokonce v 2500 km vzdáleném Íránu. Nikolajevova skupina prokázala, že i relativně slabé nálože způsobily zemětřesení až do vzdálenosti 1600 km od epicentra výbuchu. Někteří sovětští vědci byli dokonce přesvědčeni, že zemětřesení, jež postihlo Arménii v roce 1988, bylo uzpůsobeno jaderným výbuchem na ostrově Novaja Zemlja vzdáleném 3500 km. Cílem mělo být hlavně západní pobřeží USA a Kanady, které leží přece jen 8000 km daleko. Relativně blíže se však nachází pobřeží Japonska. Pokud by mohutný impuls vyvolal pohyb Tichooceánské desky, mohl by se „kulečníkovým efektem“ přenést na desky další a dosáhnout až na západní pobřeží Jižní Ameriky. Sovětská generalita tak mohla mít k dispozici nejen velmi ničivou, ale i nenápadnou zbraň, protože zemětřesení nenastávala vzápětí po výbuchu, ale až po několika dnech a vytrácela se příčinnost mezi explozí a případnou živelnou pohromou. Bylo by však obtížné nasměrovat ničivé jevy proti konkrétnímu cíli, protože chování litosférických desek se nesnadno odhaluje.
Obdobně francouzské zkoušky na jaderné střelnici na tichomořském atolu Mururoa vyvolávaly prý otřesy až v Peru (obě místa jsou ovšem od sebe vzdálena 7000 km). Na atolu Mururoa provedla Francie zkoušku jaderné nálože o síle 150 kt TNT 30. května 1970. Následují den postihlo Peru zemětřesení.

Interval magnitudy Uvolněná energie při jednom „typickém“ zemětřesení
[J]
Počet zemětřesení
za rok
Uvolněná energie
(za rok)
[J]
% z celkové energie Střední doba mezi zemětřeseními
3,0 až 3,9 3,55 E+25 49000 1,78 E+30 0,1 10,7 min
4,0 až 4,9 1,12 E+27 6200 6,72 E+30 0,6 84,8 min
5,0 až 5,9 3,55 E+28 800 2,84 E+31 2,4 11,0 hod
6,0 až 6,9 1,12 E+30 120 1,21 E+32 10,1 3,0 den
7,0 až 7,9 3,55 E+31 18 6,39 E+32 53,5 20,3 den
>8,0 3,98 E+32 1 3,98 E+32 33,3 1,0 rok
      1,20 E+33    

© František Vítek, 2001


NahoruNa začátek stránky Počet přístupů na tuto stránku: 1182
(od 1. listopadu 2001)
Zpět na úvodní stránkuzpet