Denali 2004

Nazdárek všichni rošťáci a roštěnky!

Někdo jezdí na dovolenou k moři se ohřát a odpočinout si, já jezdím na hory mrznout a zhuntovat se...

Tak mě zase "zlákali" na ten "Kopec zmrzliny". Složení: Wesley Clay, Drew Gunn, Honza Markup a v plánu bylo vylézt celej Západni hřeben (4. stupeň aljašský klasifikace) na McKinley. Od začátku se to posralo, takže jsem nakonec na kopec vylezl sólo.

Ty dva se pohádali už v Base Campu, protože Wes nechtěl jít přes tzv. Údolí smrti (laviny a trhliny všude na North East Fork na Kahiltna Glacier), což je nástup pod hřeben. Tak jsem to rozseknul, že půjdeme do 7800 campu a uvidí se podle počasí, který bylo dost na hovno, jelikož byly všude mraky a sněžilo, takže trhliny nebyly vůbec viditelný a lavinový nebezpečí velký.
Čekáme asi 2 dny a nic, tak že uděláme vynášku do Genet Basinu normálkou a vrátíme se do 7800 campu zaklimatizovaný a půjdeme hřeben nalehko a rychle... Já se po po pár kilometrech na ledovci odvázal, jelikož oni byli dost pomalý a jelikož jsem byl celej den bez vody tak povídám, že na ně počkám v campu 10,200 a budu vařit čaj. Doplazil jsem se tam s jazykem na vestě a vařič se posral, takže jsem to překous' a vylezl až do 11,000 campu, kde jsem to spravil a postavil stan.
Čekám tam den a noc a oni nedorazili, takže jsem sestoupil až do 7800 campu, ale nenašel je...
Říkám: "seru na to" a vyrážím druhej den v noci do Genet Basinu (camp 14 000) v takový vichřici, že i hustý Japončíci zdrhali dolu a řvali na mě, že jsem "CRAZY, CRAZY"! Povídám: "už jsem vyrazil a mám našlápnuto, takže se tam nějak dostanu" - moc nechybělo a nedostal... U Windy Corneru (největrnější místo na kopci) jsem se nějak ztratil (vyndej si tu mouchu z voka, vole ;o) a místo traverzu kolem skalní stěny jsem to namířil dolu do trhlin, který jsou velký asi jako váš panelák (nebo kde kdo bydlíte). Když jsem se propadnul po pás, tak jsem myslel, že už je to konečná a musel jsem to rozdejchávat asi pět minut. Pak jsem se nějak zorientoval a asi po 20 minutách jsem byl na svym. Dorážím do Genet Basinu asi po 7 hodinách docela zdrchanej, jelikož foukalo tak 80 za hodinu a všude bylo po pás sněhu s 35 kilovým baťohem a nákladem na bobech za mnou...
Tam jsem čekal asi dva dny (stejně bylo hnusně) a pak zavolal rádiem do Base Campu, kde jsou parťáci. Oni, že už prej odlítli z Base Campu do Hajzlu a nechali mě na dovolený samotnýho - povídám: "dobrý", ale docela mě to ani nesralo...
Tak jsem zkusil variaci West Ribu (původní plán) z Genet Basinu, což je o třídu lehčí, ale když pode mnou ujela lavina než jsem se na hřeben vůbec dostal, tak povídám, že si chci pár piv v životě ještě dát a rozumně otočil... Druhej den se tam z Messnerova kuloáru a z Orient Expressu vysypaly dvě takový pěkný o velikosti několika desítek fotbalovejch hřišť - docela štístko! Pak jsem čekal tři dny na pěkný počasí a když bylo, napálil jsem to z těch 14,000 až na vrchol, kde bylo 40 pod nulou a dorazil jsem tam ve 3 ráno. Takže fotky asi nebudou stát za moc a kamera zmrzla...

Shrnuto: na kopci jsem strávil asi 10 dní, na vrchol jsem se doplazil 4. května

P.S.Na kopci jsem potkal Jardu Honsu a Ondřeje (nevim) a už tam nejedu (byl jsem tam už třikrát), protože je tam zima jak v piči, jedině kdyby chtěl někdo zkusit Cassina..;o)


El Alaskan Markoozo Honzales (Medvěd)
NahoruNa začátek stránky Zpět na úvodní stránkuzpet