Podle všeobecně platných pravidel je v Indii, Nepálu a Pákistánu zapotřebí k výstupu na kopec zvláštní povolení a lézt jen na kopec, který je na oficiálním seznamu „open peaks“. Je nutné splnit současně obě podmínky, t.j.
| Výška nad [m] |
Výška do [m] |
Základní poplatek za sedm osob [USD] |
Poplatek za další osobu [USD] |
|
| 6500 | 1500 | 200 | ||
| 6501 | 7000 | 2000 | 300 | |
| 7001 | 7500 | 3000 | 400 | |
| 7501 | 8000 | 4000 | 500 | |
| 8000 | 10000 | 1500 | ||
| Everest (z nepálské strany) |
8848 | 50000 | 10000 | |
| Everest (normálkou přes Jižní sedlo) |
8848 | 70000 | 10000 |
Každá expedice může mít maximálně 12 (dvanáct) členů. Zvláštní režim je pro expedice s nepálskou (spolu)účastí. Není to lacinější, ale může se lézt i na (některé) jiné kopce.
| Výška nad [m] |
Výška do [m] |
Základní poplatek za dvanáct osob [USD] |
Poplatek za další osobu [USD] |
|
| 6000 | 7000 | 1500 | 300 | |
| 7001 | 7500 | 2500 | 500 | |
| 7501 | 8000 | 4000 | 1000 | |
| 8000 | 9500 | 3000 | ||
| K2 | 8760 | 12000 | 3000 |
Indické povolení je rozděleno - podobně jako v Nepálu a v Pákistánu - podle výšky. Navíc je však zvláštní sazba za Sikkim (zhruba trojnásobek běžné ceny) a tzv. „restricted areas“, což jsou hlavně vrcholy v příhraničních oblastech.
| Výška nad [m] |
Výška do [m] |
Základní poplatek za dvanáct osob [USD] |
Poplatek za další osoby (maximálně 16) [USD] |
|
| Východní Karakoram (¹) | 4000 | Pouze expedice s indickou spoluúčastí, maximálně 8+8 | ||
| „Restricted areas“ | 4000 | Pouze expedice s indickou spoluúčastí, maximálně 8+8 | ||
| 6500 | 1500 | 400 | ||
| Sikkim | 6500 | 5000 | ||
| 6501 | 7000 | 2000 | 400 | |
| Sikkim | 6501 | 7000 | 5500 | |
| 7001 (²) | 3000 | 400 | ||
| Sikkim | 7001 | 7500 | 6000 | |
| Sikkim | 7501 | 8000 | 7000 | |
| Sikkim | 8000 | 8000 | ||
| Kančendžanga | 8586 | 20000 |
Pozn (¹): Východní Karakoram je rozdělen na tři oblasti:
A) Povoleno šest expedicí ročně:
B) Povoleny tři expedice ročně:
C) Povolena jen jedna expedice ročně:
Pozn (²): Nad 7000 m jsou „open peaks“ vlastně jen Satopanth (7075 m), Kun (7085 m), Nun (7135 m), Chaukhamba I a II (7138 m a 7070 m), Trishul I (7120 m), Nandá Déví East (7434 m) a Kamét (7756 m).
To bohužel nejsou všechny náklady, protože je nutné připočíst náklady na styčného důstojníka, nosiče, jejich pojištění atd. Klíčová otázka je, kolik vlastně činí ty „další“ náklady.
Jako příklad je možno uvést poměrné náklady na britskou expedici na Jaonli (6632 m) v Garhwalském Himálaji z roku 1991. Náklady ve Velké Británii byly 40 % celkových nákladů, náklady na místě (v Indii) 60 %.
| Nosiči do BC | 13 % |
| Pojištění | 11 % (7 %) |
| Povolení | 10 % (16 %) |
| Výškoví nosiči | 10 % |
| Agent (cestovní kancelář v Indii) | 7 % |
| Jídlo a palivo (v Indii) | 7 % |
| Doprava zavazadel | 6 % |
| Nájem minibusu | 5 % |
| Ubytování v Dillí | 5 % |
| Výzbroj | 4 % |
| Běžné výdaje na cestě do BC | 3 % |
Uvedené náklady činily 80 % všech výdajů a dávají tak dobrý přehled o výdajích na malou expedici. (V závorkách jsou pro srovnání uvedené hodnoty z jiné expedice.)
Celkové náklady na malou expedici tedy mohou být 7-10 násobkem ceny samotného povolení k výstupu.
V Nepálu, zejména v oblasti Khumbu Himal a Annapúrna Himal, je několik tzv. trekking peaks, dále „trekovacích kopců“. Od velkých „expedičních“ kopců se hlavně liší tím, že:
Indie též zavedla kategorii „trekovací“ kopce, ale v celé Indii jsou 4 (slovy: čtyři) trekovací kopce.
| Počet přístupů na tuto stránku: 843 (od 1. listopadu 2001) |
Zpět na úvodní stránku |