Kaufmanův nebo Leninův štít?

7134 m

Od roku 1871, kdy Alexej Pavlovič Fedčenko podnikl svou výzkumnou výpravu k severnímu okraji Pamíru a tuto horu objevil, poprvé popsal a zanesl do map jako součást Zaalajského hřebene, se významný vrchol nazýval Kaufmanův štít. V roce 1928 byl však „na žádost účastníků pamírské expedice“ přejmenován na Leninův štít, neboť se mělo za, to že je to nejvyšší bod SSSR.

K jeho úpatí poprvé proniknul Nikolaj L. Korženěvskij až v roce 1904 (tj. po 33 letech!) a poprvé byl jeho vrchol dostoupen německými horolezci E. Schneiderem, K. Wienem a E. Alleinem 25. září 1928 (tj. po 57 letech od objevení!!) právě během společné expedice Akademie věd SSSR a Notgemeinschaft der Deutschen Wissenschaften (horolezeckou skupinu vedl W. R. Rickmers).
Štít Korženěvské (7105 m) objevil v roce 1910 Nikolaj L. Korženěvskij a nazval jej jménem své ženy: pik Evgenii Korženěvskej.

Konstantin P. Kaufman (1818 - 1882) se narodil v Maidanu u Ivangorodu v rodině ruského generála a potomka holštýnské šlechty. Po ukončení studií nastoupil jako důstojník-inženýr do carské armády do oblasti Kavkazu, kde se účastnil mj. bojů s Čerkesy.
V roce 1855 byl po obléhání turecké pevnosti Karsu ve východní Anatolii vyznamenán carem a povýšen na plukovníka. Jako generál byl později povolán do funkce generálního guvernéra ve Vilně a o dva roky později odešel na stejnou funkci do nově vytvořené provincie Turkestán.
Jako rázný voják i obezřetný diplomat se cílevědomě snažil o rozšíření politického a hospodářského vlivu Ruska ve Střední Asii proti celé řadě chanátů, které postupně vojensky obsadil a zajistil poslušnost jejich představitelů (Buchara, Kokand, Chiva, Samarkand). Díky sousedství těchto krajů s Afghánistánem a Britskou Indií musel čelit vlivům i Velké Británie. Pomáhal organizovat mnoho vědeckých výprav do Střední Asie. Zemřel v Taškentu v roce 1882.

Vladimír Iljič vystupuje na schůzi všeleninského horolezeckého svazu, kde se právě jednomyslně rozhodlo o tom, že se každý vrchol v Sovětském svazu bude jmenovat pik Lenin.

 
 
 

I. úsek

Základní tábor na Lukové polaně 3800 m – 1. výškový tábor na ledovci Lenina 4200 m

1. Základní tábor - průsmyk Putěšestvenikov 4200 m. Dobrá horská stezka. Doba výstupu 1 - 1,5 hod. V průsmyku může být ještě sníh.
2. Průsmyk – levá moréna ledovce Lenina. Horská stezka. Některé úseky cesty mohou být narušeny sesuvy půdy. Doba sestupu 30 - 40 min. Nebezpečí sesypu kamenů ze strmých svahů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat přechodu řeky. Nejvhodnější doba k přechodu je brzy ráno. Přechod přes kameny. Po 15. hodině dochází k prudkému zvýšení objemu vody. V tuto dobu lze řeku pouze přebrodit.
3. Levá moréna ledovce – výstup na ledovec Lenina 4100vm. Chůze po morénovém podkladu 1 - 1,5 hod.
4. Chůze po odhaleném ledu do 1. výškového tábora 4200 m (1,5 - 2,5 hod.)

II. úsek

1. výškový tábor 4200 m – 2. výškový tábor 5300 m
Předpokládaný odchod mezi 6 - 7 hod. ranní.

1. Po ledovci Lenina k počátku ostrého stoupání 4200 m asi 1 - 2 hod. Velké množství úzkých trhlin. Je-li na ledovci sníh, je nutné pohybovat s jištěním. Výstup do výšky 4400 m.
2. Stoupání po strmém zasněženém a ledovém svahu vvmačkách. V jednom úseku stoupání po fixním laně (délka 100 m, sráz 40 - 45°). Poté se stoupání opět zmírňuje. Místy se objevují široké trhliny. Je možné použít duralových žebříků a fixních lan k jejich překonání. Celková doba potřebná ke zdolání tohoto úseku je 2 - 3 hod. Výstup do výšky 5100 m.
3. Traverzování svahem s výstupem na plošinu do 2. výškového tábora. Objevují se velké trhliny. 2. výškový tábor v nepevném terénu (možné sesuvy půdy). Doba pohybu 1 - 2 hod. Na celém úseku je doporučováno postupovat s jištěním.

III. úsek

2. výškový tábor 5300 m – 3. výškový tábor 6100 m
Předpokládaný odchod do 8 hod ráno.

1. Z 2. výškového tábora na hřeben. Strmý výstup. Při malém množství sněhu mohou nastat problémy s trhlinami. Na hřebeni vane silný vítr. Čas potřebný ke stoupání 1 - 2,5 hod.
2. Pohyb po hřebeni k začátku výstupu na vrchol Razdělnaja 6200 m. Silný vítr, hluboký sníh. Obejití vrcholu zleva, traverz strmého svahu (do 50°). Za nepříznivého počasí se jde přes vrchol. Doba pohybu po hřebeni 2 - 4 hod. 3. výškový tábor 6100 m se nachází v horské úžlabině. Častý silný vítr, zvláště v noci. Není vyloučena síla větru do síly uragánu.

IV. úsek

3. výškový tábor – vrchol 7134 m
Doporučený odchod v 6 - 7 hod ráno.

1. Strmý vzestup po zasněženém a kamenitém svahu. Doba potřebná ke stoupání 1,5 - 3 hod.
2. Po úzkém hřebeni do začátku stoupaní, které se nazývá „Nůž“. Pohyb volný. „Nůž“ představuje sám o sobě strmý ledovcový hřeben se zavěšenými fixními lany. Doba stoupání 1,5 - 3 hod. Je nutné chránit se před silnými poryvy větru.
3. Závěrečný úsek. Stoupání po nestrmých skálách na hřebeni. Výstup na předvrcholovou náhorní plošinu 6900 - 7000 m. Sníh ztěžuje přechody. Od náhorní plošiny začíná táhlá vrcholová kupole. Celkový čas potřebný ke zdolání závěrečného úseku k vrcholu 2 - 3,5 hod.

Sestup z vrcholu stejnou cestou jako při výstupu. Sestup je 2 - 3krát rychlejší nežli výstup.

Informace o výstupu poskytla CK Euroasia

Pokračování: První výstup HK Vyšehrad na Leninův (tehdy)/Kaufmanův štít

Poznámka: Do Bištěku je vhodné letět přes Istanbul - letenka stojí zhruba stejně, ušetří se na vízech do Ruska a je to rychlejší.

Na začátek stránky

Počet přístupů na tuto stránku: 1297 (od 1. listopadu 2001)

Zpět na úvodní stránku