Nástěnka HK Vyšehrad
Všeobecná informace
Horolezecký klub Vyšehrad je jeden z nejstarších lezeckých spolků v Čechách. Byl založen již na přelomu 10. a 11. století (podrobněji viz Alois Jirásek: Staré pověsti české - Pověst o Horymírovi). Od těch dob jsme jednak změnili techniku jak se dostat nahoru (zpravidla lezením), jednak i techniku jak se dostat dolů (zpravidla slaněním). Podle nátury, kondičky, času a kamarádů se lezení kupodivu věnujeme dodnes.
FAQ (nejčastější otázky)
Stránka: [1] [2] [3] [4] Přidat novou zprávu
- S RADOSTÍ (venca 13.08 15:21)piju skoro vsechno...
poděkování (Igor 13.08 08:31)Pane Kooku
jménem HKV Vám děkuji!
Igor
- vykook (mg 13.08 10:36)Není to žádný James Cook, je to Venca :-)
nasta nasta nastenka !!! (koook 12.08 17:05)Koukas clovece co! Stary web je resuscitovan!!!
nepřehlédněte !!! (PeS 18.05 23:05)http://www.lezec.cz/clanek.php?key=8595&nazev=couloir_nord_des_drus
Trochu historie (Michal Beranek 09.05 14:55)Koho zajimá historie staré Vyšehradské horolezecké party ať se podivá na
http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=12866
Zdarec Michal
Igor (Francis 06.05 13:15)Igor dostal infarkt; leží v Plzni
Přeji brzké uzdravení.
Konec světa (magnusek 05.05 12:29)Další konec světa je naplánovaný ke konci května. Už to tu sice v minulosti párkrát bylo a vyznělo do ztracena, ale TEĎ je to (jako obvykle :-)) definitivní: musíme se s naším slavným webem přestěhovat. Nějaké návrhy?
Jedna možnost je, že to cédéčko někam "omylem" zašantročím a už ho nenajdu. Dávný sen odpůrců juty :-)
- Stěhování juty (Dan 06.05 08:10)Ahoj, brácha nám poskytne zdarma prostor na svym webhostingovym serveru - špatná to zpráva pro antijuťáky.
- par kacek (venca 06.05 10:18)neresil bych jestli je to zadarmo a povesil na jakykoli placeny webhosting, ty nejmensi (50Mb) ktery by nam asi stacil stoji 20kc mesicne a na to oddil asi ma ne? a byl by pokoj na furt...
- Juta juta pytlovina (Antijuťák 06.05 11:12)Zdar!
Přikláním se k názoru že by šlo atraktivnost stránek HK trochu zlepšit. Myslím si, že by se i našli nějací programovači. Navrhuji udělat nějakou změnu.
Máme na to?
Je jen otázka co když opravdu nastane konec světa? Jelikožto jsou v tom samém termínu nějaké státnetvorné akce.
Jindra jr.
- atraktivní klády (mg 07.05 11:00)Slitoval se nad námi/vámi kládorád Kefeus. Zřejmě teda jen na nějaký čas. Jásej, místo juty budou klády.
Místo pro uskladnění klád zařídil lesník Dan. Všechno jak po másle.
Jen změnu na DNS bude asi muset udělat jako vlastník domény Igor, až uzvedne prst, což bude jistě brzy, v Plzni se přece dějí zázraky.
Věř anebo nevěř - to je Tvoje věc (Michal Beránek 03.05 13:33)Podobné cesty se tenkrát lezly z žebříčky. A mnohem zdatnější kofři, než naše horolezecké miniatury, byli tenkrát s podobnou výzbrojí aktivní, ať už to byl v padesátých letech třeba Gaston Rébuffat nebo Walter Bonatti v oblasti Montblancu. Některé z těchto cest dneska lezou dnešní schopní lezci absolutně čistě. Také v Tatrách je spousta cest udělaných stejným způsobem, které dnešní borci, pochopitelně s úplně jinou výzbrojí, lezou čistě. Některé z cest na Bořeni jsem tenkrát lezl s Frantou Kuttou s umělými pomůckami, se žebříčky a k tomu Franta místy ještě skoboval - pojem vklíněnec, nebo hexcentrik byl neznámý. Také tyto cesty určitě dnes přelezají, jinak zajištěni, dnešní zdatní čistě. To není zázrak ani žádná záhada, to je vývoj - skutečnost - to nemá s dějepisem nic společného.
- zvěř nebo nezvěř (nečistotný magnusek 03.05 14:20)Ale třeba na písku se tou dobou určitě už lezly čistě i daleko těžší cesty, ne? Tak je přece divný, že na vápně to nikoho nenapado.
- Doba se změnila, přístup také (Michal Beránek 03.05 15:49)Jistě, na písku se lezlo čistě. Je jenom otázkou, co myslíš formulací…i daleko těžší cesty. Stupnice obtížnosti na písku končila totiž u VII c . VII odpovídala šestému stupni šestimístné Welzenbachovy stupnice (Dederoni to, myslím, měli už tenkrát trochu odlišné).
Písek byl kapitola sama pro sebe. Když nalistuješ v Jedličkově průvodci po pískovcových oblastech Čech z roku 1961 zjistíš, že spousta pravidel platí i dnes - nesměly se do skály sekat stupy a chyty a třeba prorážet hodiny nebo používat na překonání těžkých míst tahu lana, nebo využívat hodu lana, smyčky. Tak jako dnes, nebylo dovoleno používat k usnadnění nástupu ve spodních částech stěn tyčí, klád a kamenů. Za nesportovní bylo pokládáno také takové stavění, při němž stavějící spolulezec byl upevněn napevno k jisticícm bodům a nějak je přímo zatěžoval anebo seděl ve smyčce (vyjímkou bylo opakování klasických starých cest, na kterých jejich objevitelé nepostupovali v duchu tohoto pravidla).
Nepískovcové oblasti byly jakýmsi terénem na tréning pro vysoké hory (Tatry, jinam se normální člověk nedostal), takže v prvním průvodci po nepískovcových skalních oblastech v Čechách, který vyšel mnohem později než Jedlička (Olympia 1968) o žádných pravidlech není žádná zmínka (jako nikdo nepředpisuje i dnes jakým způsobem má kdo vylézt a s jakou výzbrojí třeba Mitteleggi - hřeben na Eiger) a v průvodci jsou dokonce údaje jaké technické pomůcky se při různých cestách budou hodit.
Třeba Levý jižní pilíř na Bořeni, cesta Hadrová, kterou udělal Vraj – Strejček v roce 1962. V závěru popisu jasně stojí …. Odtud dopr. do zářezu a jím v.t. na menší lávku. Opět mělkým zářezem na vrchol. Umělé pomůcky. – V.-VI.
Také v Srbsku na Blážinu stěnu udělal Franta Kutta s I. Novotným v roce 1947 Vypečenou cestu. Zde v poslední větě popisu stojí: Místy lámavé, v horní části technické lezení. To znamenalo žebříčky a lézt třeba na tahy.
V úvodu k popisům cest na skály v Černolicích napsali Jan Novotný a Jan Lébl toto: Z horolezeckého hlediska poskytují Čertovy skály výstupy většinou v pevné skále a rozmanitá členitost umožňuje nácvik a použití skoro všech způsobů horolezecké techniky. Jako cvičný terén byly tyto skály využívány už průkopnickou generací pražských horolezců – první zpráva z roku 1904 ! Třeba na Taštičce se nováčci z Vyšehradského oddílu učili manipulace se žebříčky. Tady se také házela pneumatika aby si člověk zvyknul na tu ránu, když spolulezec udělal tlamu.To se totiž člověk někde musel naučit a bylo nedůvtipné se to učit teprve při nějakém výstupu v Tatrách.
Je jasné, že přístup k lezení se dost za ta léta změnil – naše generace to asi také nebrala tak vážně a profesionálně jako generace dnešních lezců. Když si tenkrát někdo potřeboval při výstupu nějak pomoci tak si pomohl, stoupnul třeba do smyčky i když za pískání přihlížejích, ale svět se nezbořil.
- ... ale hlavní je pořád udržet lištu (mg 03.05 18:14)No vida, a hned máme na první stránce něco hodnotného. Nováčci by se jistě poučili, kdybychom nějaké měli. Díky :-)
- Nováčci (Michal Beránek 03.05 21:11)Co je za pojem hodnotný – nic. Většina mladých si myslí, že tyhle pindy nějakých °rakvářů° nemají skoro vůbec žádný smysl. Ale co kdybys sám třeba napsal něco o Tvém posledním horolezeckém výletě/zážitku či výletě někam a případně k tomu připojil pár nějakých atraktivních fotografií (myslím terénu) třeba by to nějakého/nějakou zájemce7/zájemkyni, který/á by nakouknul/a na stránky Vyšehradu, zaujalo.
Velký kout v Hlubočepech 1968 (Jiří Krejčí 02.05 05:39)http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=10936
Michale hore zdar.
Formulářík umí česky a některé základní tagy ("<b>", "</b>", "<i>", "</i>", "<u>" a "</u>"). Z odkazů by se měly stát odkazy. Povinné údaje jsou
vyznačeny červeně
. Pokud chcete sdělit něco obsažnějšího kontakujte, prosím, přímo mě
.
Přidat novou zprávu: